Czeski
Soubor Disharmonie je shrnutím autorovy dosavadní práce v oblasti dějin české literatury. Zahrnuje studie různého obsahu, perspektivy a zaměření. Rozbory klasických literárních děl (Máchův Máj, Erbenova Kytice) tu stojí vedle charakteristik zapomenutých autorů a žánrových útvarů (Epitafy), široce kontextově orientované studie (Apokalypsy) vedle konkrétních analýz textů básnických (Dvě krajiny Antonína Sovy) a prozaických (Nerudovy Figurky), připomenutí díla autorů 19. století (V. K. Klicpera, K. Světlá) vedle ohlédnutí za tvorbou spisovatelů 20. století (J. Hora, E. Hostovský) atd. Svorníkem autorova zájmu je ale vždy člověk bez opory a v úzkosti vystavený světu nesouladnému s jeho směřováním a potřebami. Ať už má tato disharmonie zdroj v nevyřešeném vztahu k přírodě (1. část knihy, převážně o literatuře předminulého století), nebo v narušeném vztahu k moderní civilizaci a jejím mechanismům (2. část knihy, o literatuře minulého i předminulého století), horizontem autorova soudu o literatuře zůstává neradostná situace vnímající a reflektující lidské bytosti na počátku 21. století.
