Czeski
Toma Novac, ústřední postava románu Adam a Eva (1925, Adam şi Eva), založeného na teorii o převtělování duší a prvotní jednotě ženského a mužského principu, padne za oběť žárlivosti ruského emigranta Stěpana A. Poplinského. Na smrtelném loži v sanatoriu doktora Filostrata znovu prožívá všech svých sedm životů, kdy byl postupně pastýřem ve starověké Indii, správcem provincie v Egyptě, písařem v Babylonu, římským jezdcem za vlády císaře Tiberia, mnichem ve středověkém Německu, lékařem za Velké francouzské revoluce a profesorem filosofie v Rumunsku dvacátých let minulého století. Ve všech převtěleních hledá i za cenu nelidského tělesného utrpení ideální lásku, svůj ženský protějšek, aby jejich duše mohly opětně splynout na věčnosti… Rebreanův fantastický román, těžící z odkazu romantiků a leckdy přirovnávaný k slavnému Tuláku po hvězdách Jacka Londona, si i po devadesáti letech od svého vzniku zachoval původní svěžest jako hold nehynoucí lásce, která vítězí nad smrtí a zaručuje člověku věčné mládí.
